• Zkouška proběhne v písemné formě.
• Ukázkový text a struktura otázek je k dispozici zde: viz PDF soubor

• Každý student si vytáhne právě jedno téma (1 – 6)
• Téma sestává z textu a naváděcích otázek
• Student může využít svou portfoliovou přípravu k povinné didaktické části tématu
• Student bude odpovídat na doplňující lingvistické a literární otázky komise (viz naváděcí otázky)
• Zkouška proběhne v ruštině

Všechna témata jsou ke stažení zde: https://drive.google.com/drive/folders/1-n6DQovfBU2Gm4DcnCTNJQVerwAP5_U3?usp=sharing

Lingvistika
1. Jazyk jako znakový systém (teorie jazykového znaku). Jazyk a řeč. Systém a struktura jazyka, jazykové roviny, syntagmatické a paradigmatické vztahy.
2. Segmentální prvky: ruské samohlásky a souhlásky s porovnání s českými.
3. Suprasegmentální prvky: ruský přízvuk a intonace ve srovnání s českými.
4. Změny v realizaci hlásek v souvislé řeči: změny poziční a kombinatorní.
5. Transkripce a transliterace, ortoepie a normy výslovnosti v ruštině.
6. Klasifikace slovních druhů v ruštině (možné přístupy). Gramatické kategorie.
7. Ruská podstatná jména (principy klasifikace, skloňování, rozdíly mezi češtinou a ruštinou).
8. Ruská přídavná jména a příslovce (principy klasifikace, stupňování, porovnání s češtinou).
9. Zájmena, číslovky v ruštině (principy klasifikace, skloňování, porovnání s češtinou).
10. Ruská slovesa (principy klasifikace, časování, systém vidů a časů, osobní a neosobní slovesné tvary).
11. Neohebné slovní druhy (předložky, spojky, citoslovce, částice, porovnání s češtinou).
12. Předmět syntaxe (syntaktické jednotky, syntaktické vztahy). Slovní spojení a věta. Syntaktický systém ruštiny v porovnání s českým.
13. Hlavní a rozvíjející větné členy. Několikanásobné větné členy, volně připojené větné členy.
14. Jednočlenné věty (jejich klasifikace a charakteristika). Komparace s češtinou.
15. Souvětí souřadné, podřadné a bezespoječné. Porovnání s češtinou.
16. Formování lexikologie jako vědního oboru. Předmět výzkumu a terminologie. Odborné disciplíny. Slovo jako základní jednotka jazyka.
17. Lexikografie. Typy slovníků.
18. Historický vývoj ruské slovní zásoby. Slova indoevropská, praslovanská, východoslovanská a ruská.
19. Přejímání slov do ruštiny z neslovanských a slovanských jazyků. Zákonitosti spojené s historickým vývojem. Slovotvorba, sovětismy.
20. Formování stylistiky jako vědního oboru. Předmět a metody výzkumu.
21. Funkční styly. Základní formální a jazyková charakteristika.

Literatura
22. Směry v ruské literatuře 18.–19. st. Zlatý věk ruské literatury.
26. Ruský román a jeho podoby.
27. Ruské drama a jeho podoby.
28. Literatura ruské emigrace.
29. Moderní básnické směry v ruské literatuře. Stříbrný věk ruské literatury.
31. Ruští nositelé Nobelovy ceny za literaturu.
32. Tzv. sovětská a postsovětská ruská literatura.

Reálie a dějiny
33. Státní zřízení RF, symboly (vlajka, hymna, státní znak), politické strany a významní politici RF. Náboženství v Rusku.
34. Ruské svátky, tradice, ruská kuchyně.
35. Vývoj ruského výtvarného umění. Ikony, vznik světské malby, významní ruští malíři 18. – 20. století.
36. Ruská lidová, klasická a současná hudba.
37. Vývoj ruského divadla a kina. Významní režiséři a herci.
38. Kyjevská Rus jako státní organizace na území východních Slovanů (vývoj, charakteristika jednotlivých období, hlavní představitelé, Rjurikovci, Zlatá Horda).
39. Moskevský stát (první carové, Ivan Hrozný, období “smuty”, dynastie Romanovců).
40. Ruské impérium (Petr Veliký, Kateřina II. Veliká, napoleonské války, reformy ve 2. polovině 19. století).
41. Rusko v 1. polovině 20. století (1. světová válka a nástup bolševismu, budování Sovětského svazu, V. I. Lenin, J. V. Stalin, 2. světová válka).
42. Rusko v 2. polovině 20. století (poválečné uspořádání Evropy, kritika kultu osobnosti, období stagnace – L. I. Brežněv, M. S. Gorbačov a jeho nástupci).

Didaktika
43. Základní kurikulární dokumenty (SERRJ, RVP ZV, standardy ZV). Cíle výuky ruštiny na ZŠ. Učební komplexy ruského jazyka pro ZŠ a SŠ. Metodické časopisy pro výuku cizích jazyků.
44. Metodické směry a přístupy v cizojazyčném vyučování. Vývoj metod. Tradiční
a alternativní metody vyučování ruskému jazyku. Současný přístup k výuce cizích jazyků.
45. Jazykový transfer a interference při výuce ruského jazyka. Specifika jazykového transferu a interference ruštiny a češtiny jako jazyků příbuzných. Příklady a analýza jazykových jevů.
46. Řečové dovednosti v lingvodidaktice. Receptivní a produktivní řečové dovednosti. Cíle rozvoje řečových dovedností.
47. Hodina ruštiny: druhy vyučovacích hodin a jejich struktura. Příklady cvičení pro výuku ruštiny. Didaktické prostředky ve výuce ruštiny.

https://www.ped.muni.cz/pedagogika/bakalarske-okruhy-szz/

https://www.ped.muni.cz/pedagogika/magisterske-okruhy-SZZ/

Témata pro státní zkoušku z ruského jazyka pro 1. stupeň ZŠ:

Struktura magisterské státní závěrečné zkoušky z RJ:

• obhajoba diplomové práce (obor: je-li zadána);
• ústní zkouška z lingvistiky, z dětské literatury a z didaktiky ruštiny.

Lingvistika
1. Segmentální a suprasegmentální prvky ruského fonetického systému v porovnání s českým.
2. Ohebné slovní druhy v porovnávacím aspektu.
3. Neohebné slovní druhy v porovnávacím aspektu.
4. Předmět syntaxe (syntaktické jednotky, syntaktické vztahy). Slovní spojení a věta. Syntaktický systém ruštiny v porovnání s českým.
5. Hlavní a rozvíjející větné členy. Několikanásobné větné členy, volně připojené větné členy.
6. Jednočlenné věty (jejich klasifikace a charakteristika). Komparace s češtinou.
7. Souvětí souřadné, podřadné a bezespoječné. Porovnání s češtinou.

Literatura
8. Dětská literatura. Definice, funkce, periodizace.
9. Pohádka. Typy pohádek, autoři.
10. Dětská literatura sovětského období (K. Čukovskij, S. Maršak, A. Gajdar, N. Nosov aj.).
11. Dětská literatura postsovětského období (G. Oster, L. Petruševskaja, D. Jemec aj.)

Didaktika
12. Vymezení a cíle předmětu didaktiky ruského jazyka. Kurikulární dokumenty. Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR). Úrovně dle SERR.
13. Učební komplexy a učebnice ruského jazyka pro základní a střední školy (analýza a komparace). Doplňující výukové materiály a metodické pomůcky pro výuku ruštiny. Ruské a české metodické časopisy pro výuku cizích jazyků.
14. Jazykový transfer při výuce ruského jazyka. Specifika jazykového transféru ruštiny a češtiny jako jazyků příbuzných. Analýza jazykových jevů.
15. Metodické směry a přístupy v cizojazyčném vyučování. Vývoj metod. Tradiční a alternativní metody vyučování ruskému jazyku. Současný přístup k výuce cizích jazyků.
16. Moderní technologie při výuce ruského jazyka. Audiovizuální prostředky, multimédia, e-learning.
17. Zábavné prvky, jazykové hry a dramatizace ve výuce ruského jazyka.

Témata diplomových prací

• Problémy s výslovností slov cizího původu v ruštině (slova anglického/německého/francouzského původu)
• Ruské a české číslovky ve srovnávacím aspektu
• Formální příznaky jakostních přídavných jmen v rusko-českém srovnávacím aspektu
• Numerální slovní spojení v současné ruštině v porovnání s češtinou (na materiálu ruských a českých periodik)
• Ruská a česká lidová řemesla: keramika (komparativní aspekt)
• Ruské svatební rituály: tradice a současnost
• Dramatizace ve výuce ruštiny na ZŠ
• Dětská literatura ve výuce ruštiny na ZŠ
• Funkce dětské literatury v jednotlivých obdobích vývoje (v komparativním aspektu s českou dětskou literaturou)
• Vývoj a témata dětské literatury v jednotlivých obdobích (v komparativním aspektu)

Každá část SZZ se v souladu se Studijním a zkušebním řádem MU hodnotí známkou prospěl(a) výborně / prospěl(a) / neprospěl(a).  

Pokud jsou 4 části a více hodnoceny známkou neprospěl(a), celková známka za SZZ je neprospěl(a).  

Pokud jsou 3 části hodnoceny známkou neprospěl(a), je plně v kompetenci komise posoudit, zda se jedná o úspěšnou SZZ, tj. prospěl(a), nebo neúspěšnou SZZ, tj. neprospěl(a). 

V ostatních případech je SZZ hodnocena známkou prospěl(a) výborně nebo prospěl(a). 

Posuzuje se jak obsahová, tak jazyková složka SZZ.

Kritéria hodnocení SZZ (NMgr. program Učitelství ruského jazyka)

Studující je schopen:

1. Aplikovat teoretické poznatky do učitelské praxe

· Student dokáže jasně propojit teorii s konkrétní výukovou situací – popisuje použití jazykových a pedagogických konceptů při práci s třídou.

· Dokáže vysvětlit příčiny a dopady pedagogických rozhodnutí a předvídat možné následky pro žáky.

· Používá adekvátní odbornou terminologii v ruštině, včetně přesných termínů pro jazykové, pedagogické a psychologické koncepty.

· Je schopen formulovat konkrétní návrhy a doporučení, ukázat praktickou aplikaci teorie v modelových výukových situacích.

2. Reflektovat pedagogickou situaci ve vztahu k teorii

· Odpovědi ukazují vědomí souvislostí mezi teorií a praxí – student dokáže vysvětlit, proč volba jazykové a pedagogicko-psychologické strategie je či není adekvátní.

· Reflexe zahrnuje sebereflexi: student dokáže uvést vlastní zkušenosti, co by případně změnil a proč.

3. Argumentovat a jasně strukturovat svoji ústní odpověď ruském jazyce

· Odpověď je logicky strukturovaná, jasně navazující a plynulá.

· Dokáže podpořit tvrzení příklady z praxe a osobní zkušenosti.

· Dokáže reagovat na doplňující otázky a flexibilně upravovat svou argumentaci podle komentářů komise.

4. Pracovat s odbornou literaturou a dokumenty v portfoliu

· Student efektivně vybírá relevantní zdroje (odborné články, časopisy, knihy, legislativní materiály, kurikulární dokumenty) a ukazuje, jak je využívá ve své pedagogické a jazykové praxi.

· Umí kriticky hodnotit a porovnávat zdroje, diskutovat o jejich výhodách a limitech.

· Portfolio obsahuje jasně označené a strukturované dokumenty, propojené s tématy vlastního studia.

Komise u státní závěrečné zkoušky hodnotí obsah, plynulost, přesnost a adekvátnost použití jazykových prostředků na úrovni C1+ dle Evropského referenčního rámce pro jazyky.

· Absence kterékoliv z výše uvedených položek a/nebo nedodržení jazykové úrovně C1+ znamená nesplnění požadavků státní závěrečné zkoušky a vede k hodnocení neprospěl/a.

· Při dobrém nebo dostatečném splnění všech výše uvedených kritérií bude studující hodnocen prospěl/a.

· Pokud studující prokáže výborné splnění všech kritérií včetně plynulého a přesného používání ruského jazyka na úrovni C1+, může komise rozhodnout o hodnocení prospěl/a s vyznamenáním.

O výsledném hodnocení rozhoduje kolektivní usnesení komise.