Studium

Lingvistika
1. Jazyk jako znakový systém (teorie jazykového znaku). Jazyk a řeč. Systém a struktura jazyka, jazykové roviny, syntagmatické a paradigmatické vztahy.
2. Segmentální prvky: ruské samohlásky a souhlásky s porovnání s českými.
3. Suprasegmentální prvky: ruský přízvuk a intonace ve srovnání s českými.
4. Změny v realizaci hlásek v souvislé řeči: změny poziční a kombinatorní.
5. Transkripce a transliterace, ortoepie a normy výslovnosti v ruštině.
6. Klasifikace slovních druhů v ruštině (možné přístupy). Gramatické kategorie.
7. Ruská podstatná jména (principy klasifikace, skloňování, rozdíly mezi češtinou a ruštinou).
8. Ruská přídavná jména a příslovce (principy klasifikace, stupňování, porovnání s češtinou).
9. Zájmena, číslovky v ruštině (principy klasifikace, skloňování, porovnání s češtinou).
10. Ruská slovesa (principy klasifikace, časování, systém vidů a časů, osobní a neosobní slovesné tvary).
11. Neohebné slovní druhy (předložky, spojky, citoslovce, částice, porovnání s češtinou).
12. Předmět syntaxe (syntaktické jednotky, syntaktické vztahy). Slovní spojení a věta. Syntaktický systém ruštiny v porovnání s českým.
13. Hlavní a rozvíjející větné členy. Několikanásobné větné členy, volně připojené větné členy.
14. Jednočlenné věty (jejich klasifikace a charakteristika). Komparace s češtinou.
15. Souvětí souřadné, podřadné a bezespoječné. Porovnání s češtinou.
16. Formování lexikologie jako vědního oboru. Předmět výzkumu a terminologie. Odborné disciplíny. Slovo jako základní jednotka jazyka.
17. Lexikografie. Typy slovníků.
18. Historický vývoj ruské slovní zásoby. Slova indoevropská, praslovanská, východoslovanská a ruská.
19. Přejímání slov do ruštiny z neslovanských a slovanských jazyků. Zákonitosti spojené s historickým vývojem. Slovotvorba, sovětismy.
20. Formování stylistiky jako vědního oboru. Předmět a metody výzkumu.
21. Funkční styly. Základní formální a jazyková charakteristika.

Literatura
22. Směry v ruské literatuře 18.–19. st. Zlatý věk ruské literatury.
26. Ruský román a jeho podoby.
27. Ruské drama a jeho podoby.
28. Literatura ruské emigrace.
29. Moderní básnické směry v ruské literatuře. Stříbrný věk ruské literatury.
31. Ruští nositelé Nobelovy ceny za literaturu.
32. Tzv. sovětská a postsovětská ruská literatura.

Reálie a dějiny
33. Státní zřízení RF, symboly (vlajka, hymna, státní znak), politické strany a významní politici RF. Náboženství v Rusku.
34. Ruské svátky, tradice, ruská kuchyně.
35. Vývoj ruského výtvarného umění. Ikony, vznik světské malby, významní ruští malíři 18. – 20. století.
36. Ruská lidová, klasická a současná hudba.
37. Vývoj ruského divadla a kina. Významní režiséři a herci.
38. Kyjevská Rus jako státní organizace na území východních Slovanů (vývoj, charakteristika jednotlivých období, hlavní představitelé, Rjurikovci, Zlatá Horda).
39. Moskevský stát (první carové, Ivan Hrozný, období “smuty”, dynastie Romanovců).
40. Ruské impérium (Petr Veliký, Kateřina II. Veliká, napoleonské války, reformy ve 2. polovině 19. století).
41. Rusko v 1. polovině 20. století (1. světová válka a nástup bolševismu, budování Sovětského svazu, V. I. Lenin, J. V. Stalin, 2. světová válka).
42. Rusko v 2. polovině 20. století (poválečné uspořádání Evropy, kritika kultu osobnosti, období stagnace – L. I. Brežněv, M. S. Gorbačov a jeho nástupci).

Didaktika
43. Základní kurikulární dokumenty (SERRJ, RVP ZV, standardy ZV). Cíle výuky ruštiny na ZŠ. Učební komplexy ruského jazyka pro ZŠ a SŠ. Metodické časopisy pro výuku cizích jazyků.
44. Metodické směry a přístupy v cizojazyčném vyučování. Vývoj metod. Tradiční
a alternativní metody vyučování ruskému jazyku. Současný přístup k výuce cizích jazyků.
45. Jazykový transfer a interference při výuce ruského jazyka. Specifika jazykového transferu a interference ruštiny a češtiny jako jazyků příbuzných. Příklady a analýza jazykových jevů.
46. Řečové dovednosti v lingvodidaktice. Receptivní a produktivní řečové dovednosti. Cíle rozvoje řečových dovedností.
47. Hodina ruštiny: druhy vyučovacích hodin a jejich struktura. Příklady cvičení pro výuku ruštiny. Didaktické prostředky ve výuce ruštiny.

Více informací na stránkách Katedry pedagogiky: https://www.ped.muni.cz/pedagogika/bakalarske-okruhy-szz/

• Každý student si vytáhne právě jedno téma (1 – 20)
• Téma sestává z textu a naváděcích otázek
• Student může využít svou portfoliovou přípravu k povinné didaktické části tématu
• Student bude odpovídat na doplňující lingvistické a literární otázky komise (viz naváděcí otázky)
• Zkouška proběhne v ruštině

Více informací na stránkách Katedry pedagogiky: https://www.ped.muni.cz/pedagogika/magisterske-okruhy-SZZ/

Obor Pedagogické asistentství ruského jazyka a literatury pro ZŠ

(platí od září 2018, tj. SZZ v lednu 2019 se konají již dle níže uvedených okruhů)

Lingvistika
1. Jazyk jako znakový systém (teorie jazykového znaku). Jazyk a řeč. Systém a struktura jazyka, jazykové roviny, syntagmatické a paradigmatické vztahy.
2. Segmentální prvky: ruské samohlásky a souhlásky s porovnání s českými.
3. Suprasegmentální prvky: ruský přízvuk a intonace ve srovnání s českými.
4. Změny v realizaci hlásek v souvislé řeči: změny poziční a kombinatorní.
5. Transkripce a transliterace, ortoepie a normy výslovnosti v ruštině.
6. Klasifikace slovních druhů v ruštině (možné přístupy). Gramatické kategorie.
7. Ruská podstatná jména (principy klasifikace, skloňování, rozdíly mezi češtinou a ruštinou).
8. Ruská přídavná jména a příslovce (principy klasifikace, stupňování, porovnání s češtinou).
9. Zájmena, číslovky v ruštině (principy klasifikace, skloňování, porovnání s češtinou).
10. Ruská slovesa (principy klasifikace, časování, systém vidů a časů, osobní a neosobní slovesné tvary).
11. Neohebné slovní druhy (předložky, spojky, citoslovce, částice, porovnání s češtinou).
12. Předmět syntaxe (syntaktické jednotky, syntaktické vztahy). Slovní spojení a věta. Syntaktický systém ruštiny v porovnání s českým.
13. Hlavní a rozvíjející větné členy. Několikanásobné větné členy, volně připojené větné členy.
14. Jednočlenné věty (jejich klasifikace a charakteristika). Komparace s češtinou.
15. Souvětí souřadné, podřadné a bezespoječné. Porovnání s češtinou.
16. Formování lexikologie jako vědního oboru. Předmět výzkumu a terminologie. Odborné disciplíny. Slovo jako základní jednotka jazyka.
17. Lexikografie. Typy slovníků.
18. Historický vývoj ruské slovní zásoby. Slova indoevropská, praslovanská, východoslovanská a ruská.
19. Přejímání slov do ruštiny z neslovanských a slovanských jazyků. Zákonitosti spojené s historickým vývojem. Slovotvorba, sovětismy.
20. Formování stylistiky jako vědního oboru. Předmět a metody výzkumu.
21. Funkční styly. Základní formální a jazyková charakteristika.

Literatura
22. Ruský romantismus a jeho podoby.
23. Ruský realismus a jeho podoby.
24. Zlatý věk ruské poezie.
25. Próza období zlatého věku.
26. Ruský román a jeho podoby.
27. Ruské drama a jeho podoby.
28. Literatura ruské emigrace.
29. Moderní básnické směry v ruské literatuře.
30. Ruská zpívaná poezie.
31. Ruští nositelé Nobelovy ceny za literaturu.
32. Tzv. sovětská a postsovětská ruská literatura.

Reálie a dějiny
33. Státní zřízení RF, symboly (vlajka, hymna, státní znak), politické strany a významní politici RF. Náboženství v Rusku.
34. Ruské svátky, tradice, ruská kuchyně.
35. Vývoj ruského výtvarného umění. Ikony, vznik světské malby, významní ruští malíři 18. – 20. století.
36. Ruská lidová, klasická a současná hudba.
37. Vývoj ruského divadla a kina. Významní režiséři a herci.
38. Kyjevská Rus jako státní organizace na území východních Slovanů (vývoj, charakteristika jednotlivých období, hlavní představitelé, Rjurikovci, Zlatá Horda).
39. Moskevský stát (první carové, Ivan Hrozný, období “smuty”, dynastie Romanovců).
40. Ruské impérium (Petr Veliký, Kateřina II. Veliká, napoleonské války, reformy ve 2. polovině 19. století).
41. Rusko v 1. polovině 20. století (1. světová válka a nástup bolševismu, budování Sovětského svazu, V. I. Lenin, J. V. Stalin, 2. světová válka).
42. Rusko v 2. polovině 20. století (poválečné uspořádání Evropy, kritika kultu osobnosti, období stagnace – L. I. Brežněv, M. S. Gorbačov a jeho nástupci).

Obor Lektorství cizího jazyka – Ruský jazyk

(platí od září 2018, tj. SZZ v lednu 2019 se konají již dle níže uvedených okruhů)

Lingvistika
1. Jazyk jako znakový systém (teorie jazykového znaku). Jazyk a řeč. Systém a struktura jazyka, jazykové roviny, syntagmatické a paradigmatické vztahy.
2. Segmentální prvky: ruské samohlásky a souhlásky s porovnání s českými.
3. Suprasegmentální prvky: ruský přízvuk a intonace ve srovnání s českými.
4. Změny v realizaci hlásek v souvislé řeči: změny poziční a kombinatorní.
5. Transkripce a transliterace, ortoepie a normy výslovnosti v ruštině.
6. Klasifikace slovních druhů v ruštině (možné přístupy). Gramatické kategorie.
7. Ruská podstatná jména (principy klasifikace, skloňování, rozdíly mezi češtinou a ruštinou).
8. Ruská přídavná jména a příslovce (principy klasifikace, stupňování, porovnání s češtinou).
9. Zájmena, číslovky v ruštině (principy klasifikace, skloňování, porovnání s češtinou).
10. Ruská slovesa (principy klasifikace, časování, systém vidů a časů, osobní a neosobní slovesné tvary).
11. Neohebné slovní druhy (předložky, spojky, citoslovce, částice, porovnání s češtinou).
12. Předmět syntaxe (syntaktické jednotky, syntaktické vztahy). Slovní spojení a věta. Syntaktický systém ruštiny v porovnání s českým.
13. Hlavní a rozvíjející větné členy. Několikanásobné větné členy, volně připojené větné členy.
14. Jednočlenné věty (jejich klasifikace a charakteristika). Komparace s češtinou.
15. Souvětí souřadné, podřadné a bezespoječné. Porovnání s češtinou.
16. Formování lexikologie jako vědního oboru. Předmět výzkumu a terminologie. Odborné disciplíny. Slovo jako základní jednotka jazyka.
17. Lexikografie. Typy slovníků.
18. Historický vývoj ruské slovní zásoby. Slova indoevropská, praslovanská, východoslovanská a ruská.
19. Přejímání slov do ruštiny z neslovanských a slovanských jazyků. Zákonitosti spojené s historickým vývojem. Slovotvorba, sovětismy.
20. Formování stylistiky jako vědního oboru. Předmět a metody výzkumu.
21. Funkční styly. Základní formální a jazyková charakteristika.

Literatura
22. Ruský romantismus a jeho podoby.
23. Ruský realismus a jeho podoby.
24. Zlatý věk ruské poezie.
25. Próza období zlatého věku.
26. Ruský román a jeho podoby.
27. Ruské drama a jeho podoby.
28. Literatura ruské emigrace.
29. Moderní básnické směry v ruské literatuře.
30. Ruská zpívaná poezie.
31. Ruští nositelé Nobelovy ceny za literaturu.
32. Tzv. sovětská a postsovětská ruská literatura.

Reálie a dějiny
33. Státní zřízení RF, symboly (vlajka, hymna, státní znak), politické strany a významní politici RF. Náboženství v Rusku.
34. Ruské svátky, tradice, ruská kuchyně.
35. Vývoj ruského výtvarného umění. Ikony, vznik světské malby, významní ruští malíři 18. – 20. století.
36. Ruská lidová, klasická a současná hudba.
37. Vývoj ruského divadla a kina. Významní režiséři a herci.
38. Kyjevská Rus jako státní organizace na území východních Slovanů (vývoj, charakteristika jednotlivých období, hlavní představitelé, Rjurikovci, Zlatá Horda).
39. Moskevský stát (první carové, Ivan Hrozný, období “smuty”, dynastie Romanovců).
40. Ruské impérium (Petr Veliký, Kateřina II. Veliká, napoleonské války, reformy ve 2. polovině 19. století).
41. Rusko v 1. polovině 20. století (1. světová válka a nástup bolševismu, budování Sovětského svazu, V. I. Lenin, J. V. Stalin, 2. světová válka).
42. Rusko v 2. polovině 20. století (poválečné uspořádání Evropy, kritika kultu osobnosti, období stagnace – L. I. Brežněv, M. S. Gorbačov a jeho nástupci).

Didaktika
43. Vymezení a cíle předmětu didaktiky ruského jazyka. Kurikulární dokumenty. Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR). Úrovně dle SERR.
44. Učební komplexy a učebnice ruského jazyka pro základní a střední školy (analýza
a komparace). Doplňující výukové materiály a metodické pomůcky pro výuku ruštiny. Ruské a české metodické časopisy pro výuku cizích jazyků.
45. Jazykový transfer při výuce ruského jazyka. Specifika jazykového transféru ruštiny
a češtiny jako jazyků příbuzných. Analýza jazykových jevů.
46. Metodické směry a přístupy v cizojazyčném vyučování. Vývoj metod. Tradiční
a alternativní metody vyučování ruskému jazyku. Současný přístup k výuce cizích jazyků.
47. Moderní technologie při výuce ruského jazyka. Audiovizuální prostředky, multimédia,
e-learning.

UČITELSTVÍ RUSKÉHO JAZYKA A LITERATURY PRO ZŠ

(platí od září 2018, tj. SZZ v lednu 2019 se konají již dle níže uvedených okruhů)

Struktura magisterské státní závěrečné zkoušky z RJ:
1. Obhajoba diplomové práce (obor: je-li zadána).
2. Písemná část:
Klauzurní písemná práce – písemná část jazykové zkoušky (úroveň min. C1 dle mezinárodního standardu)
Diplomová práce (obor: je-li zadána)
3. Ústní část:
Zkouška z praktického jazyka (úroveň min. C1 dle mezinárodního standardu).
Zkouška z lingvistiky.
Zkouška z literatury.
Zkouška z didaktiky ruštiny.

Témata ústní části magisterské státní závěrečné zkoušky

Lingvistika
1. Segmentální a suprasegmentální prvky ruského fonetického systému v porovnání s českým.
2. Ohebné slovní druhy v porovnávacím aspektu.
3. Neohebné slovní druhy v porovnávacím aspektu.
4. Předmět syntaxe (syntaktické jednotky, syntaktické vztahy). Slovní spojení. Struktura a typy slovních spojení. Syntaktický systém ruštiny v porovnání s českým.
5. Charakteristika jednoduché věty. Aktuální větné členění. Slovosled ruské výpovědi v porovnání s českou.
6. Hlavní a rozvíjející větné členy. Několikanásobné větné členy. Polovětné vazby.
7. Jednočlenné věty. Charakteristika, klasifikace, porovnání s češtinou.
8. Souvětí souřadné. Klasifikace, komparace s českým syntaktickým systémem.
9. Souvětí podřadné. Charakteristika, klasifikace, porovnání s českým syntaktickým systémem.
10. Souvětí bezespoječné. Charakteristika, typologie ze srovnávacího rusko-českého hlediska.
11. Složité (neelementární) syntaktické konstrukce v ruštině. Jejich typologie. Interpunkce.
12. Historický vývoj jako vědecká disciplína (její předmět, zdroje a metody). Vývoj grafické soustavy ruštiny. Staroslověnština a její vztah k ruštině.
13. Historická fonologie ze srovnávacího rusko-českého hlediska.
14. Historická morfologie: její předmět, specifika morfologie staroruštiny. Podstatná jména ve staré a současné ruštině. Vývoj substantiv v komparačním aspektu.
15. Historická morfologie: přídavná jména a zájmena ve staré a současné ruštině. Porovnání s českým jazykem.
16. Historická morfologie: vývoj gramatických kategorií slovesa ze srovnávacího rusko-českého hlediska.
17. Historická morfologie: vývoj číslovek jako slovního druhu; neohebné slovní druhy ve staré ruštině.
18. Historická syntax: specifika syntaktického systému staroruštiny, jednoduchá věta a souvětí.
19. Odborný styl, formální a jazyková charakteristika. Funkční styl administrativní. Šablony, dotazníky. Terminologie. Antonyma.
20. Funkční styl publicistický. Změny v současné multimediální společnosti. Klišé. Synonyma.
21. Funkční styl umělecký. Charakteristika, zvláštnosti stylu. Tropy.
22. Funkční styl prostě sdělovací, formální a jazyková charakteristika. Homonyma.

Literatura
23. Od folklóru k moderní ruské literatuře.
24. Od folklóru k ruské literatuře pro děti a mládež.
25. Specifika ruského romantismu (sentimentalismu).
26. A. S. Puškin v kontextu ruské literatury a literatury pro děti a mládež.
27. M. J. Lermontov.
28. Specifika ruského realismu a jeho podoby.
29. N. V. Gogol.
30. I. S. Turgeněv.
31. F. M. Dostojevskij.
32. L. N. Tolstoj – myslitel, pedagog a dětský spisovatel.
33. Moderní ruské drama – tradice a proměny. A. P. Čechov.
34. Moderní básnické směry v ruské literatuře.
35. Próza období „stříbrného věku“ v ruské literatuře a pozdější proměny.
36. Literatura ruské emigrace. Tzv. ruská Praha.
37. Proměny ruské poezie ve 2. polovině 20. století.
38. Proměny ruské prózy ve 2. polovině 20. století.
39. Ruští nositelé Nobelovy ceny za literaturu.
40. Proměny ruské prózy pro děti a mládež ve 20. století.
41. Proměny ruské poezie pro děti a mládež ve 20. století.

Didaktika
42. Vymezení cíle a předmětu didaktiky ruského jazyka. Historie vyučování ruského jazyka v Československu a České republice. Aktuální stav. Ruština jako druhý cizí jazyk.
43. Kurikulární dokumenty. Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR). Úrovně dle SERR. Standardy pro výuku ruského jazyka.
44. Evropské jazykové portfolio. Charakteristika, cíle, definice, složky. Prezentace vlastního portfolia. Jazyková kompetence a řečové dovednosti.
45. Učební komplexy a učebnice ruského jazyka pro základní a střední školy (analýza
a komparace). Doplňující výukové materiály a metodické pomůcky pro výuku ruštiny. Ruské
a české metodické časopisy pro výuku cizích jazyků.
46. Jazyková kompetence a řečové dovednosti.
47. Metodické směry a přístupy v cizojazyčném vyučování. Vývoj metod. Tradiční
a alternativní metody vyučování ruskému jazyku. Současný přístup k výuce cizích jazyků.
48. Metodika nácviku fonetiky.
49. Metodika nácviku grafiky.
50. Metodika nácviku pravopisu.
51. Metodika nácviku lexika.
52. Metodika nácviku gramatiky.
53. Metodika nácviku čtení.
54. Metodika nácviku poslechu.
55. Metodika nácviku ústního projevu.
56. Metodika nácviku písemného projevu.
57. Jazykový transfer při výuce ruského jazyka. Specifika jazykového transféru ruštiny
a češtiny jako jazyků příbuzných. Analýza jazykových jevů.
58. Učitel cizího jazyka. Kompetence, znalosti, dovednosti. Autoevaluace. Nejčastější nedostatky v práci začínajících učitelů ruského jazyka.
59. Struktura hodiny ruského jazyka. Příprava na hodinu, plánování, časové rozvržení.
60. Problematika kontroly a hodnocení, autoevaluace učitele a žáka. Práce s chybou. Testování, zkoušení.
61. Moderní technologie při výuce ruského jazyka. Audiovizuální prostředky, multimédia,
e-learning.
62. Zábavné prvky a jazykové hry ve výuce. Dramatizace ve výuce ruského jazyka.
63. Výuka ruského jazyka u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Obor Učitelství pro 1. stupeň základní školy

Témata pro státní zkoušku z ruského jazyka pro 1. stupeň ZŠ:

Struktura magisterské státní závěrečné zkoušky z RJ:

• obhajoba diplomové práce (obor: je-li zadána);
• ústní zkouška z lingvistiky, z dětské literatury a z didaktiky ruštiny.

Lingvistika
1. Segmentální a suprasegmentální prvky ruského fonetického systému v porovnání s českým.
2. Ohebné slovní druhy v porovnávacím aspektu.
3. Neohebné slovní druhy v porovnávacím aspektu.
4. Předmět syntaxe (syntaktické jednotky, syntaktické vztahy). Slovní spojení a věta. Syntaktický systém ruštiny v porovnání s českým.
5. Hlavní a rozvíjející větné členy. Několikanásobné větné členy, volně připojené větné členy.
6. Jednočlenné věty (jejich klasifikace a charakteristika). Komparace s češtinou.
7. Souvětí souřadné, podřadné a bezespoječné. Porovnání s češtinou.

Literatura
8. Dětská literatura. Definice, funkce, periodizace.
9. Pohádka. Typy pohádek, autoři.
10. Dětská literatura sovětského období (K. Čukovskij, S. Maršak, A. Gajdar, N. Nosov aj.).
11. Dětská literatura postsovětského období (G. Oster, L. Petruševskaja, D. Jemec aj.)

Didaktika
12. Vymezení a cíle předmětu didaktiky ruského jazyka. Kurikulární dokumenty. Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR). Úrovně dle SERR.
13. Učební komplexy a učebnice ruského jazyka pro základní a střední školy (analýza
a komparace). Doplňující výukové materiály a metodické pomůcky pro výuku ruštiny. Ruské
a české metodické časopisy pro výuku cizích jazyků.
14. Jazykový transfer při výuce ruského jazyka. Specifika jazykového transféru ruštiny
a češtiny jako jazyků příbuzných. Analýza jazykových jevů.
15. Metodické směry a přístupy v cizojazyčném vyučování. Vývoj metod. Tradiční
a alternativní metody vyučování ruskému jazyku. Současný přístup k výuce cizích jazyků.
16. Moderní technologie při výuce ruského jazyka. Audiovizuální prostředky, multimédia,
e-learning.
17. Zábavné prvky, jazykové hry a dramatizace ve výuce ruského jazyka.

Témata diplomových prací

• Problémy s výslovností slov cizího původu v ruštině (slova anglického/německého/francouzského původu)
• Ruské a české číslovky ve srovnávacím aspektu
• Formální příznaky jakostních přídavných jmen v rusko-českém srovnávacím aspektu
• Numerální slovní spojení v současné ruštině v porovnání s češtinou (na materiálu ruských a českých periodik)
• Ruská a česká lidová řemesla: keramika (komparativní aspekt)
• Ruské svatební rituály: tradice a současnost
• Dramatizace ve výuce ruštiny na ZŠ
• Dětská literatura ve výuce ruštiny na ZŠ
• Funkce dětské literatury v jednotlivých obdobích vývoje (v komparativním aspektu s českou dětskou literaturou)
• Vývoj a témata dětské literatury v jednotlivých obdobích (v komparativním aspektu)